Po včerejších deštích se od 6 hodin ráno pokoušela parta zoufalců – střechařů všechnu vodu od zatečení vysát před kontrolním dnem. Takže v nedokončené stavbě jsme měli nepříjemný budíček. Středa se ale probudila do slunička a rázem vše vypadalo optimističtěji.

Bohužel nám to dlouho nevydrželo. Stavba stále nestíhá, nic není hotovo a nemůžeme dělat. Kontrolní den nic nepřinesl, všichni dodavatelé, kteří jsou po termínu a stejně se tváří jako absoloventi plzeňských práva na všechny otázky odpovídají „OK – zítra, zítra, zítra…“

Protože už jim nevěříme, že zajistí stavbu proti vodě a zítra má zase pršet, tak Jirka Kincl vylezl na střechu a udělal fotky. To co přinesl zpět je katastrofa. Nic není dokončeno, fušerská práce a hlavně – nikde nikdo.

Přijela další dodávka s materiálem, dorazily už i 3D tiskárny, tak alespoň zahajujeme výrobu potřebných součástí pro provoz aut na modelu.

Bezvýchodný stav na stavbě, rakouská neschopnost a lenost se projevuje i na náladě lidí. Vůbec se nedivím, že Adolf-jejich rodák z Lince, šel dělat karieru do Německa.
V Praze začala nakládka kamionu s prvními rámy a 12 díly modelu. Jsme netrpěliví, jak všechno klapne a snad zítra ráno budou bez úhony na stavbě. Jeřáb je objednán, rampa pro vykládku připravena, tak pomalu balíme a budeme čekat.

Odpoledne místo slibované úklidové firmy dorazila partička 4 imigrantů s  košťaty a domácím vysavačem na úklid plochy 1800 m², to už je vážně moc. Skupině velí „alte Hexen“ v teplákách a s bílou kabelkou pře rameno. Ostatní „manažeři pro kosmetiku podlah“ jsou v pantoflích a domácími košťaty. Vždy, když zametou prvních 50 m² přijde poryv větru, stále chybějícími okny a hurá znova.

Jsme fakt rádi, že díky Masarykovi nejsme součástí tohoto cirkusu. Tak zase zítra… 😊